Andragogický slovník

Array

Termínikona řazení Definice (náhled)
Samostudium  (angl.: self instruction) Proces sebevzdělávání, který probíhá bez přímé interakce s učitelem, lektorem, instruktorem, konzultantem (viz interakce lektor - posluchač). Řídícím činitelem je sám...
Samouk - autodidakt (angl.: independent learner) Člověk, který si bez cílevědomé cizí pomoci dokázal osvojit určité schopnosti (výrobní, technické, ekonomické, umělecké apod.), které obvykle předpokládají ucelenou...
Sebeanalýza Snaha o kritický pohled na sama sebe, tendence k rozlišování vlastních psychických vlastností, vlastních znalostí a dovedností, tendence k rozlišování podstatného od nepodstatného.
Sebedůvěra Kvalita charakteru s morální působností vyplývající ze sebecitu (společensky podmíněný osobní citový vztah, jehož podstatou je sebehodnocení sama sebe vůči svému společenskému prostředí) a...
Sebehodnocení (angl.: self-assessment) 1. Obecně: hodnocení sama sebe. 2. V psychologii: vědomé prožívání vlastní sociální pozice i metodologický postup měření toho, jak jedinec chápe sama sebe....
Sebepoznání - sebereflexe Závěr sebeanalýzy. Sebepoznání - obraz o sobě - je vlastně sebepoznáváním - procesem, který není nikdy ukončen, ale je důležitý k pochopení vlastních schopností, objektivních možností,...
Sebepozorování - introspekce Uvědomování si sama sebe, uvědomování si vlastních psychických prožitků.
Sebepřekračování Moderní metodologie humanizace a rozvoje osobnosti založená na principech sebepoznání, sebemotivace a tendence k maximální seberealizaci. Vychází z pricipu osvobození člověka a...
Seberealizace (sebeaktualizace) 1.) Snaha subjektu být tím, za koho se považuje. Realizace (uskutečňování) vlastního potenciálu. Výsledkem je nalezení uspokojení v určité činnosti. Pocit všeobecné saturace vlastních potřeb,...
Sebereflexe 1.) Sebepoznání, sebehodnocení, sebepojetí: obraz sama sebe, utváření komplexního obrazu o vlastní osobnosti v interakci s druhými lidmi. Reálné, kritické hodnocení sama sebe;...
Sebeřízení Volní proces směřující k autořízení vlastní osobnosti. Schopnost regulovat své jednání a chování, schopnost regulovat sebevýchovu, sebevzdělávání, schopnost odříkání, sebemotivace....
Sebevýchova Snaha po změně svých psychických a povahových vlastností, tendence ke změně sama sebe. Následuje většinou po sebehodnocení a sebepoznání. Může vzniknout i jako reakce na okolí - na...
Sebevzdělávání viz individuální vzdělávání
Sekundární vzdělávání viz ISCED
Semestr Rozčlenění studijního roku na vysoké škole na dvě relativně samostatné části, z nichž každá je ukončena zápočty nebo zkouškami. Obvyklé je členění na zimní semestr (říjen až leden) a letní...
Seminář 1.) Vzdělávací forma na vysokých školách, většinou doplňující a prohlubující učivo přednesené na přednáškách (se zvýrazněným podílem aktivity studentů). 2.) Forma vzdělávání dospělých, kdy po...
Senzomotorický Smyslověpohybový. Soubor schopností pro činnosti, u kterých je nutný soulad smyslového vnímání a koordinace pohybu. Vyvinutá senzomotorika je nutná při hře na hudební nástroje, ve sportu i...
Seriálové získávání dovedností Efekt významný pro získávání nových specializací: dokonalá specializace v jedné dovednosti umožňuje získávání dalších dovedností (specializací) v kratším čase.
Schopnost se učit Soubor předpokladů nutných ke zvládání učiva. Kubr, Prokopenko člení tyto předpoklady následujícím způsobem: Zkušenosti z učení Uznání Uvědomění si učebního procesu Rozsah příležitostí...
Schopnost učení dospělých viz vzdělavatelnost dospělých
Schopnosti (angl.: competence) Soubor předpokladů (individuální potenciál) nutný k úspěšnému vykonávání určité činnosti (aktivity). Míra užití (aplikace) schopností, znalostí a dovedností při řešení...
Sociální gramotnost Z hlediska společenského musíme gramotnost posuzovat v širších souvislostech, které zvýrazňují rozsah sociálních rolí - hovoříme o sociální gramotnosti. Jedná se o širší pozadí hodnot,...
Sociální chování  Chování orientované na partnera (skupinu) sociálního kontaktu či vztahu.
Sociální komunikace "Sdělování a přijímání významů v sociálním chování a v sociálních vztazích lidí". (Janoušek, 1988). "Komunikování je sdělování určitých významů v procesu přímého nebo nepřímého sociálního kontaktu. V...
Sociální role Očekávaný způsob chování jedince nacházejícího se v určité společenské pozici. Podstatou je adaptace chování a jednání v souladu se sociálními normami. "Poměrně stálý a vnitřně...
Sociální skupina Jeden ze základních sociologických pojmů označující určitý počet jedinců (dvou a více) spojených určitým systémem vztahů, kterými se liší od ostatních. Konzistentnost skupiny je dána především tím,...
Sociální učení Proces osvojování si sociálních norem příslušné společnosti, osvojování si sociálních dovedností a návyků, postojů a dispozic k sociálním rolím i dotváření osobnostních rysů....
Sociokulturně znevýhodněné prostředí Prostředí, které neumožňuje dostatečně rozvinout duševní potenciál člověka (především dítěte), vč. jeho schopností i dovedností. Většinou je charakterizováno minimálně třemi rizikovými faktory z...
Sociokulturní vzdělávání viz zájmové vzdělávání
Soubor studijních materiálů (angl: learning package - výukový balík) Pojem se užívá především v distančním vzdělávání, kde označuje komplet materiálů vztahujících se k předmětu, doprovázený zvláštními pokyny pro studující a...
Specializace kvalifikace Speciální druh zvyšování kvalifikace, jehož cílem je příprava na výkon konkrétního specifického povolání nebo speciální skupiny úkolů příslušejících do určitého užšího oboru činností. Při dalším...
Specializační vzdělávání (studium) 1.) Vzdělávání, které prohlubuje získané znalosti a dovednosti se zaměřením na výkon určité činnosti (práce). 2.) Pojem zavedený správou zaměstnanosti MPSV - vzdělávací forma pro pracovníky...
Speciální pedagogika Věda o teorii a praxi rozvoje, výchovy a vyučování osob tělesně, smyslově, duševně či charakterově postižených. Speciální pedagogika je zároveň součásti vědního celku známého jako...
Společnost vzdělání Současná teorie společenského rozvoje, která za hlavní rozvojový zdroj považuje vzdělání. Tato teorie zasahuje i do širšího pojetí andragogiky jako vědy o formování lidského bytí...
Stáž Studijní či studijně pracovní pobyt v cizí organizaci. Organizační forma individuálního či skupinového vzdělávání mimo podnik, kdy je pracovník vyslán do cizí organizace s cílem podílet se na její...
Strukturování učiva Schopnost rozvrhnout si učební penzum a optimalizovat způsob učení, např. takto: naučit se vytvářet smysluplné bloky (s logickou souvislostí, strukturované podle vlastního systému poznání);...
Studijní opora DiV Studijní materiál DiV. Speciální studijní materiály sloužící pro účastníky distanční vzdělávání. Jejich speciálnost vyplývá ze zvláštností charakteru distančního vzdělávání. Tyto studijní materiály...
Studijní podpora (angl.: learner support) V distančním vzdělávání všechny služby, které jsou koncipovány tak, aby poskytovaly studujícím pomoc při studijních aktivitách. Může se mezi ně počítat i poradenství,...
Studijní proces viz znaky efektivnosti studijního procesu
Studijní program (angl.: curriculum - kurikulum) Uspořádání edukačních informací do uceleného vyučovacího systému.
Studijní rukověť (angl.: study guide) Průvodce kurzem nebo studijním programem nabízející studujícímu řídící pokyny při jeho studiu.
Studijní soustředění viz soustředění
Studium dospělých Pojem, který zahrnuje studijní aktivity dospělé populace, především vzdělávání (školení) na středních a vysokých školách, které je zaručeno příslušnými zákony (zákonem školských a zákonem o...
Sugestopedie Metoda výuky využívající nevědomé vnímání podnětů. Vznikla koncem 60. let v Bulharsku (prof. Lozanov - psychoterapeut). Při zkoumání vlivu pozitivních sugescí objevil možnost využití těchto...
Superlearning (superučení) Metoda učení, která zapojuje do procesu učení celou osobnost učícího se. Vychází z poznatků sugestopedie - nutnosti učit se ve stavu relaxace, často s využitím subliminálních impulzů, s...
Sylabus Písemný výtah z publikace, zestručněné, zhuštěné, přehledné zpracování přednášek, konspektování knihy či jiného literárního díla. Obsahuje teze, výběr ilustračního nebo obsahového materiálu,...
Sympozium Vědecká konference pořádaná za účasti odborníků určitého oboru nebo vědní disciplíny. Plní vzdělávací funkce poznávací, aktualizační, informační, komunikační a inovační (viz funkce vzdělávání...
Synergický efekt (řec.: syn - dohromady, vzájemně, ergon - dílo) V teorii systémů se synergetika zabývá kooperativními jevy v systémech. Ve vzdělávání vzniká především u skupinových forem vzdělávání spoluprací...
Systém Uspořádaná množina prvků a vztahů mezi nimi, které z určitého souboru tvoří relativní celek. Otcem teorie systémů je vídeňský profesor, později žijící v Kanadě - Ludwig von Bartalanffy (1901-1972),...
Systém vzdělávání dospělých (angl: System of Adult Education) 1.) Pod pojem "systém VD" zahrnujeme: soustavu všech institucí vzdělávání dospělých (státních, soukromých, církevních a jiných), vč. vzdělávání dospělých na...
Systémovost ve vzdělávání Jedna ze základních podmínek efektivního řízení a regulace samostudia. Je komplexní podmínkou, která synchronizuje působení všech ostatních. Zahrnuje tedy soustavnost, ale i uvědomění si cílů. Umění...