Informace

(angl.: information)

1.) Z hlediska teorie informací bývá informace definována jako neenergetická veličina, úměrná zmenšení entropie (míře neurčitosti, neznalosti) systému. Přírůstek informace do systému má za následek úbytek jeho entropie a naopak (dá se říci, že součet informace a entropie je v systému konstantní). Informací je sdělení, zpráva, poznatek, údaj vyjádřený v komunikovatelné formě. V širším pojetí - obsah komunikačních sdělení (komunikační, interpersonální, pomocí medií, uměleckých děl apod.) všeho druhu. Všechna sdělení, obsahující nějaká data, teorie, ideje, názory, apod., které zmenšují nebo odstraňují entropii. Jednotkou informace je 1 bit. Zákonitosti získávání, uchovávání, přenosu a zpracování zkoumá vědní obor informatika. Informační technologie - podle UNESCO jde o: "vědecké, technologické a inženýrské disciplíny a způsoby vedení a řízení použité při zpracování informací a jejich aplikaci; o počítače a jejich vzájemnou interakci s lidmi a stroji a s nimi spojené sociální, ekonomické a kulturní jevy". Pojem informační soustava označuje soustavu účelně organizovaného shromažďování, zpracovávání, zpřístupňování a využívání informačních pramenů pro studijní a praktické potřeby. Informace předávané ve vyučovacím procesu se nazývají edukační informace. Informační potřeba se projevuje jako informační požadavek. Vzniká uvědoměním si podobnosti řešení úloh a tedy i pravděpodobnosti nalezení modelu řešení s menší námahou a náročností, než hledání řešení vlastního. Nesprávná, zkreslená zpráva - dezinformace.

2.) Z andragogického hlediska lze každý učební proces chápat jako proces přenosu (předávání), zpracovávání, uchovávání a využití (vybavování) pedagogických (edukačních) informací. V teorii informací se informace člení na syntaktické (kde je zpráva tvořena posloupnými prvky - stejná podmínka platí i pro pedagogiku dospělých), sémantické (kdy je sdělování vázáno na srozumitelnost - schopnost interpretace příjemcem) a pragmatické (kdy předávaná informace má smysl jen tehdy, je-li příjemcem interpretována tak, jak byla myšlena). Z hlediska prezentace, event. příjmu pedagogických informací, můžeme tyto členit různě: podle způsobu nabytí na informace získané v organizovaném učebním procesu, získané samostudiem a informace získané náhodně (bezděčně), kdy je lépe spíše než o informacích hovořit o údajích; podle druhu nabytí na fonetické, obrazové, tištěné, bibliografické (o obsahu literárních zdrojů), grafické, hromadné (z hromadných sdělovacích prostředků), sekundární (získané zpracováním dokumentace), ústní (verbální) atp.

Autor: 
PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D.
Návrat zpět: 
Andragogický slovník